Historie obce

Počátky obce sahají do první poloviny  třináctého století století, kdy byla založena jako vesnice na území, které patřilo Zlatokorunskému klášteru. Existenci osídlení v této době dokládají archeologické nálezy střepů tuhových nádob a zásobnic.  První písemná zmínka je z roku 1400. První osídlení na území obce zřejmě souvisí i s pozdně laténským hradištěm Vrata nad Jámou. Obyvatelé se v minulosti živili  zemědělskou a lesní výrobou, v obci pracovali i drobní řemeslníci.  V období třicetileté války bylo území obce zpustošeno vpádem  vojsk pasovského biskupa  Leopolda. A trvalo několik let, než se život v obci obnovil.


   V Mičovicích byla v roce 1886 postavena budova nové školy, která sloužila školnímu vyučování až do roku 1974, kdy byly škola zrušena a  děti od té doby dojíždějí do  školy v sousedních Lhenicích.


   Obec vždy byla na styku jazykového okruhu českého a německého, dnešní místní části Frantoly a Klenovice byly až do roku 1945 osídleny občany německé národnosti. Oba národy spolu v obci dobře vycházely až do roku 1935, kdy začala v německém pohraničí nabývat významu Henleinova  Sudetoněmecká strana.  Po Mnichovské dohodě  říjnu 1938 byly obsazeny německou armádou místní části Frantoly a Klenovice a přičleněny k Velkoněmecké říši, staly se součástí Východobavorské marky (Bayerische Ostmark) se sídlem v Bayreuthu a  město Prachatice bylo sídlem zemského rady (Landrata). V prvních dnech záboru čs. pohraničí byly zabrány i Mičovice a Jáma, po 3 týdnech byly vráceny zpět do ČR. Hranice mezi ČR a Německem vedla v naší obci těsně u Mičovic, nad Jámou a Ratiborovou Lhotou. 


   V květnu 1945 byla obec osvobozena jednotkami americké armády, které byly poté ubytovány ve školách v Mičovicích a ve Frantolech až do října 1945. Po odsunu  obyvatel německé národnosti v roce 1945 a 1946 byly Klenovice  osídleny  občany české národnosti z blízkého okolí a Frantoly s bývalou vesnicí Malonín, srovnanou se zemí v r. 1957, i reemigranty ze Slovenska a Rumunska.
Mnozí z nich  nebyli zvyklí hospodařit v  drsných podmínkách Šumavy a tak jich naprostá většina postupem let odešla.  V roce 1962 byly sloučeny bývalé samostatné obce Frantoly, Jáma, Klenovice,

Mičovice a Ratiborova Lhota do jednoho správního celku – obce Mičovice, který vydržel dosud i přes krátké období  od roku 1985 do roku 1990, kdy byla obec sloučena  do tzv. střediskové obce Lhenice.
Postupně se dařilo  budovat v obci nové komunikace, vodní nádrže,  vodovody, kanalizace, prodejnu a kulturní sál, veřejné osvětlení, hřiště a pod.

Z historie školství v obci Mičovice

Děti z Mičovic a okolí zprvu docházeli do školy ve Lhenicích. Teprve výnosem Zemského gubernia pro Království České  ze dne 9.4.1820 bylo rozhodnuto, že v Mičovicích bude zřízena  samostatná škola, do které budou docházet děti z Jámy a Lhotky (Ratiborovy Lhoty).  Zřízení samostatné školy v Mičovicích bylo zdůvodňováno tím, že  „za příčinou  velké dalekosti od matčiného školního místa Elhenice a pak z ohledu špatné a nebezpečné cesty  za potřebné uznáno bylo“

Při otevření školy tuto navštěvovalo 62  školou povinných dětí. Učitel měl dostávat za vyučování jednoho dítěte týdenní plat 2 krejcary.  První učitel se připomíná 12.9.1820 a jmenoval se  Matěj Neumann a působil v Mičovicích  ještě v roce 1821. Jeho nástupcem byl Václav Kupeček, který se objevuje v Mičovicích v roce 1823. Tehdy kromě peněžního platu dostával ještě 6 sáhů dříví ročně.

V roce 1823 bydlelo v Mičovicích 14 sedláků a 8 chalupníků, ve Lhotce 8 sedláků a 3 chalupníci  a v Jámě 5 sedláků a 11 chalupníků.  Již v roce 1827 bylo jednáno o postavení nové školní budovy. Dne  15.3.1835 uváděl mičovický učitel, že se děti učí ve stáji, která byla vystavěna mičovickým sedlákem  Janem Matschlem z č.p. 5. Následujícího roku si učitel stěžoval, že ve škole mičovické není pro učitele ani stůl a židle, tabule že náleží obci. V místnosti stojí pět školních lavic a „světlo přinášejí 4 okna“.

Téhož roku byla uzavřena patronátním úřadem smlouva s Janem Matschlem na pronájem místa u něho pro vyučování dítek. Smlouva platila na 10 let počínaje 1. červnem 1836. Roční nájem měl obnášet  20 zlatých.  Z této částky bude platit 6 zl. 40 krejcarů netolické a krumlovské panství a zbytek  uhradí školní obce Mičovice, Jáma a Lhotka.  V Mičovicích se také učitel  Václav Kupeček  oženil v roce 1842. Za manželku si vzal dceru Tobiáše  Šímy Rozinu z č.p. 8.  Svědkem na jeho svatbě byl učitel ze sousední školy ve Lhenicích Florián Osner.  Václav Kupeček zemřel v Mičovicích  3. října  1868, ve věku 73 let.  Matrika zemřelých obce Mičovic z let 1785 – 1915 uvádí příčinu jeho smrti „vrhnutí krve“.  V době  smrti učitele Václava Kupečka již byla škola v domě dnešní č.p. 15, kde byla až do postavení nové školní budovy v roce 1886 na jejíž stavbu přispěl i kníže Schwarzenberg částkou 714 zl. 69 kr.. Tehdejší zápis v kronice školy sděluje, že slavnostní vyměření  parcely pro novou budovu školy bylo provedeno v říjnu 1886 a doslova je dále uvedeno: “a v říjnu toho samého roku bylo provedeno svěcení školy“.  Na stavbě se podle zápisu v kronice podíleli občané z Mičovic, Jámy a Ratiborovy Lhoty. Na tehdejší dobu byla stavba  úctyhodný výkon a její rychlost se také o několik málo let později vymstila, jak je kronice  zapsáno, „že spadlo dřevěné schodiště do patra“, a“nové kamenné schodiště, dodali řemeslníci z Frantol a Malonína.“  Nová dvoutřídní školní budova byla postavena na místě bývalé obecní kovárny, která byla přemístěna do budovy bývalé školy v č.p. 15.  Kovárna zde byla až do roku 1933, kdy byla postavena nová kovárna č.p. 10.  Pamětníci si snad ještě vzpomenou, že v této budově byly nad dveřmi v chodbě do místností  nápisy: Škamna školní a Byt učitelův.  V roce 1882 měla škola jednu třídu a učitelem byl  Jan Křišťan.

Do mičovické  obecné školy docházely děti z Mičovic, Jámy a Ratiborovy Lhoty. V budově školy byl byt pro  učitele, ve sklepě měl učitel i stáj pro jeden kus dobytka.  Na zhradě školy bylo jednoduché tělocvičné náčiní.  Dětem z Frantol a Klenovic sloužila škola ve Frantolech.  V roce 1900 již měla škola v nové budově dvě třídy s učiteli Josefem Gregorou a Tomášem Peckou, v roce 1923 opět dvě třídy a učiteli byli Jan Veselý a Václav Hart, v roce 1934 měla škola stále dvě třídy a učiteli byli Václav Hart a Marie Hartová.

Mičovice měly v tomto roce celkem 246 obyvatel. V roce  1940 měla škola stále dvě třídy a učiteli byly Jan Lapka  a Marie Hovorková.  Koncem války  sloužila budova školy jako ubytovna pro německé uprchlíky z východu a  po osvobození naší vlasti sloužila jako ubytovna amerických vojáků  až do  října 1945, kdy se  vojáci USA vrátili zpět do Ameriky. V padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech na škole učili učitelé: Roman Konrát,  Jan Lapka,  Jan Kavka, Růžena Hezoučká, Růžena Soukupová, v roce 1967  je ve statistice školy uvedena Marie  Ondráková.

Od poloviny sedmdesátých let byla jedna třída školy v neděli využívána jako místnost pro setkávání mládeže a promítání filmů a různé společenské akce v obci.

Poslední ředitelkou školy byla paní Anna Šimková z Nebahov.  Škola sloužila svému účelu necelých 100 let, až do roku  1974, kdy byly děti z obce převedeny do nově postavené školy ve Lhenicích.  Je třeba  vzpomenout obětavé úsilí všech učitelů na mičovické škole v rozvoji kulturního a společenského života obce.  Učitelé byli nadšenými ochotníky, řídící učitel Jan Veselý byl zakladatelem hasičského sboru v Mičovicích v roce 1900 a v roce 1907 v Jámě, učitelé byli i knihovníky a pracovali ve veřejné správě.


V budově školy byla dále pouze mateřská škola,  místní lidová knihovna a úřadovna místního národního výboru, v bývalém kabinetu  byla i mládežnická  klubovna.

Po sloučení obce do střediskové obce Lhenice v roce 1985 sloužila úřadovna MNV jako místnost pro občanský výbor v Mičovicích.  V průběhu let 1987 – 1989 byla budova školy opatřena novou fasádou a novými okny, byly provedeny i vnitřní úpravy – vybourání příček mezi bývalou kanceláří  a zasedací místností MNV a ve vzniklém prostoru byla vybudováno pohostinství. Instalováno bylo ústřední vytápění celé budovy. Bylo rekonstruováno staré nevyhovující sociální zařízení a přistavěn výčep, zřízena kuchyňka pro ohřev jídel a přistavěno venkovní  schodiště do mateřské školy v prvním patře budovy.

V roce 1990 byla v místnosti bývalého občanského výboru a mládežnické knihovny  zřízena úřadovna obecního úřadu.

Po ukončení provozu mateřské školy  byly  třídy v 1, patře budovy  pronajímány několika firmám. V současné době je budově bývalé školy v přízemí pohostinství, obecní knihovna a obecní úřad.    ¨

Zastupitelstvo obce Mičovice  připravuje v současné době projekt a stavební povolení na přestavbu budovy bývalé školy na obecní víceúčelový dům, ve kterém by měly být v patře a na půdě vybudovány byty a přízemí a suterén by sloužil jako úřadovna obecního úřadu, obecní knihovna  a pohostinství.



Prameny:
Josef Mašek: Paměti o školách a učitelích na Prachaticku, ONV Prachatice 1969Kronika školy v Mičovicích